Dietetika
Čínská dietetika je propracovaný způsob stravování, aby náš organismus žil ve zdraví a harmonii. Pro čínskou dietetiku je zásadní stravování dle pěti ročních období.
Podle čínské medicíny jsou zdraví a dlouhověkost podmíněné jednak zděděnou konstitucí a vitalitou, které nám darovali rodiče a předkové a jednak výsledkem všeho, co se děje kolem nás. Patří sem i způsob reakce na toto dění, který si volíme, dále jak podněty zpracováváme, jak o sebe a svou kondici pečujeme stravou, cvičením i myšlením.
Čím jsme pružnější, přizpůsobivější, čím harmoničtěji žijeme v souladu s měnícím se vzorcem energií, tím budeme zdravější a lépe si udržíme a rozvineme juan čchi - energii získanou po předcích.
Jaro
Energie stoupá nahoru, do všech směrů, zajišťuje prostupnost organismu.
Chuť náležící k jaru je kyselá (pohyb svíravý směrem dovnitř a dolů).
Dynamická energie, která napomáhá zbavit se nánosů zimy, energie nového počátku. Převládá barva zelená. Naše tělo se probouzí z klidu. Počasí je nestálé, spíše chladné, vlhké a větrné, a proto dbejme na dobré oblečení. Jarní sluníčko je agresivní, neměli bychom se mu vystavovat příliš dlouho. Vítr a hněv budou poškozovat játra. Nestačí se tedy jen dobře oblékat, ale nepropadejme zbytečnému hněvu, který má stejný účinek jako vítr.
Kyselá chuť potravin a chladná povaha zamezuje tělesným tekutinám unikat. Vhodné potraviny, které dokáží zdolat neklid a hektické změny s nastupujícím jarem, jsou hlavně zelenina, listové saláty, čerstvé bylinky, klíčky. Nebudeme tělo zahcovat masem, uzeninami, sýry a tukem, naopak mu dopřejeme obilniny (špalda, tvrdá pšenice), zelené rostlinky (cibulka, pažitka).
Léto
Energie stoupá nahoru a do všech stran, energie ohně lehce přeskakuje a šíří se.
Chuť náležící k létu je hořká (směřuje dolů, ochlazuje, stahuje, vyrovnává nadměrný oheň srdce.)
Dlouhé letní dny jsou aktivní, dynamické, plné síly a radosti ze slunka. To, co jsme na jaře zasadili, je teď v nejkrásnějším rozkvětu. Všechno hraje sytými barvami. Dny jsou dlouhé, noci krátké. Proto i probdělé noci snášíme lépe a rychleji regenerujeme.
Pozor bychom si měli dát na horkost a suchost, které pramení z nadbytku slunce a sucha, jež k létu patří. Je na místě si hlídat pitný režim a úpřijímat dostatek osvěžující potravy. Pro naladění na léto používáme pestrou a barevnou stravu, abychom nezatěžovali trávení v době letních a vlhkých veder, kdy se vyhýbme tučné a dlouho tepelně upravované potravě a zahřívajícícm pokrmům. Tolik oblíbené grilování tedy není dle zásad TČM úplně vhodné.
Babí léto
Energie vede dokola, do všech směrů, ale po kružnici.
Chuť náležící k babímu létu je sladká (harmonizuje, zpomaluje trávení, tiší bolesti, vyživuje prázdnotu).
Pozdní (babí, indiánské) léto začíná v polovině srpna a končí prvním podzimním dnem. Barvy léta pomalu ztrácí na své sytosti. Příroda se připravuje na podzim. Dáváme si pozor zejména na chladná rána a večery, nepodceňujeme oblékání, aby k nám neprostoupil chlad a vlhkost.
V plodech babího léta je schované letní slunce. V babím létu dozrává vše kulaté dýně, švestky, rajčata. Proto si hojně dopřáváme těchto plodů. Navíc můžeme přidat ořechy - lískové a vlašské, obiloviny - jáhly, kulatozrnou rýži nebo slzovku, nebojíme se používat sladké sirupy - ječný, datlový nebo javorový.
Podzim
Stejně jako listy se připravují opustit stromy, představuje období podzimu vhodný čas k tomu, abychom některé věci v našem životě nechali jít. Zastavili se a doslova vytřídili, co nám už více či méně neslouží, co nás irituje, ruší, rozesmutňuje či působí nerovnováhy všeho druhu. A tím, že to uděláme, získáme více jasnosti, objektivity, porozumění a řádnosti, nezbytných součástí pro nastolení rovnováhy a harmonie do další životní etapy. Podzimu vládne element kov, který představuje v oblasti lidských vlastností bystrý rozum, cit pro spravedlnost a smysl pro podstatné.
„Tři podzimní měsíce se nazývají ‚naplňování a dozrávání'. Příroda už nebují, ale dozrává a utišuje se, čchi nebes se stává ostřejší a čchi země se projasňuje. V tomto období má člověk chodit spávat časněji, vstávat má zároveň se slepicemi, aby si zabezpečil duševní klid a zmírnil vliv ostrého podzimního vzduchu. Má shromažďovat duševní energii, což je v souladu s charakterem podzimu, a pozornost už nemá obracet na vnější svět, aby si zachoval čistou čchi plic. Tak to odpovídá podzimní atmosféře a takový je způsob shromažďování čchi na podzim. Kdo se mu protiví, poškozuje si plíce. Jelikož si nevytvoří dostatečné zásoby energie, v zimě může trpět na průjmová onemocnění."
Zima
Energie směřuje do hloubky, zpevňuje kosti a změkčuje zatvrdliny.
Chuť náležící k zimě je slaná.
Ledviny a močový měchýř jsou náchylné na chlad, proto je chráníme dostatečným oděvem, teplou stravou a cvičením. Když se objeví strach, bázlivost, slabá vůle... je to signál, že naše ledviny potřebují podporu. Ale i naopak, tyto vlastnosti je následně ještě více oslabují.
Prospěšné jsou všechny produkty moře - slaná chuť, ale také luštěniny, maso a vejce. Tepelně upravená potrava dodává jang , proto bychom ji měli jíst ráno v poledne i večer. Omezme syrovou stravu a to hlavně ke snídani. Ráno musíme organismus nastartovat, proto raději konzumujme polévky nebo obilné kaše.
Čerpáno z:
"Čínská dietetika v moderním světě" - MUDr. Ludmila Bendová
"Su-wen, kap. 1, s. 13" - překlad Vladimír Ando: "Klasická čínská medicína, základní teorie I"